O MNĚ

Narodila jsem se v Praze, tedy jsem "pražák" to už mi nikdo neodpáře. :-)

Prošla jsem si mnohé, můj život je zajímavý, plný zážitků. Zakotvila jsem se svou dcerou na Pěnčíně u Jablonce nad Nisou, kde se nám hezky žije.

Po mnoha letech, ve kterých jsem se zabývala účetnictvím, se mi stala taková zajímavá událost, a to taková, že mě moje práce přestala bavit. I když jsem měla svou společnost, pracovala jsem pro sebe, moje firma byla úspěšná. Přesto, mám díky bohu (asi) povahu, že to co mě nebaví, dělat nemohu. Stalo se to vyloženě ze dne na den. Z ničeho nic jsem byla hozena do situace, kdy mě nebavilo, to co jsem dělala. A tak s tím se moc nedá žít, zahájila jsem akci, a situace se tak nějak sama vinula, a svou společnost jsem velmi rychle prodala. Události se děly tak nějak samy a rychle. Po mnoha a mnoha letech účtování, tabulkování, závěrkování, dépéháčkování, stíhání termínů - jsem seděla doma, a nevěděla, co dělat. Utržila jsem nějaké peníze, tedy měla jsem od vesmíru "dárek" ve formě času. 

Měla jsem tedy čas se zastavit. A zastávka to tedy byla nutná. Po bližším pohledu na sebe, kdy po letech sezení za počítačem, bez pohybu, věčném stresu, stravování v restauraci.. to nebyl opravdu moc pěkný pohled. Neustále jsem byla stažená, a najednou - jako by moje tělo zjistilo, že může - stále nemocná. Zhoršil se mi můj ekzém, cítila jsem se bezmocná, a stále ve stresu, protože jsem nevěděla, co budu vlastně dělat.  Nic jiného než účetnictví jsem neuměla.  

A tak jsem začala hledat. 

Moje cesta začala u pana Hnízdila, za kterým jsem šla, když jsem cítila, že ani klinický psycholog, ani vlastně doktorka (kožní) mi nedokážou pomoct. Moc mě upřímně neuspokojil, dal mi bylinky, a řekl mi ať začnu cvičit jógu a naučím se dýchat. Jak byl tenkrát osvícený, já jsem na tuhle jednoduchou radu ještě nebyla připravená.  Musela jsem toho projít ještě mnoho, abych se navrátila k té neskutečné jednoduchosti bytí.

Kladla jsem si otázky, co vlastně umím a co mám si se sebou počít. A tak jsem vyhledala pana astrologa Richarda Stříbného, který mi ale sdělil, že mám činit co chci, že mi všechno půjde. Tak to mi tedy moc nepomohl. Každopádně jsem si u něj vystudovala jeden rok jeho astrologické školy, a to mi dalo hodně poznání o mně samé.

Zlatou radu, ale kterou mi dal bylo, že bych mohla se svými konstelacemi pomáhat lidem a lupl mi do ruky telefonní číslo na Lídu Pařízkovou, ať za ní zajedu, že by mě mohla naučit zajímavou metodu, Byla to metoda regresních terapií, kterou jsem u ní nejen absolvovala, ale i prošla jejím úžasným kurzem, který mě poprvé někam posunul. Metoda regresních terapií, je náročná nejen časově, ale i klade velké národy na klienta i terapeuta. Jak jsem pak zjistila, není tato metoda pro každého. Terapie se musí rozdělit na několik fází, což každý klient nemusí "vydržet", a terapii nedodělá, a to pak není moc dobré. Když se ale dokončí celý proces správně, je to velmi účinná metoda, a hlavně, je trvalá. Zde jsem se poprvé setkala, s pojmem emoce ve smyslu toho, že bych se o ní měla zajímat.  

V průběhu času jsem provedla několik klientů regresí, slyšela neskutečné příběhy, ale frustrovalo mě, že je to tak zdlouhavý a náročný proces. 

Dále jsem prošla poutí s Honzou Bímem. To je hodně zajímavý člověk, který mě také mimořádně posunul. Naučil mě vykládat si sny a sledovat synchronicity. Také mě poučil, co umí udělat s člověkem negativní emoce, které jsem si v té době hezky hýčkala.

Nesmím zapomenout na seminář pana Velechovského - Modrá alfa, kde jsem se opět dozvěděla další puzzle do své životní skládačky.

Prošla jsem školou pana Calábka, který měl neskutečné přednášky, ze kterých mě nejvíce zaujala ta o hypnóze a podvědomí. 

Dále jsem studovala Tradiční čínskou medicínu - ten jeden základní rok a dietetiku dle TČM. 

Asi jako poslední, co si vzpomínám byl kurz kineziologie, svalový test.  

Moje rodina už se o mě začínala bát, a mysleli si, že jsem si pomalu vymývala mozek. 

A pak za mnou přišla dcera, které bylo v té době 11 let, že by se chtěla přestěhovat na vesnici. Zhodnotily jsme tedy situaci, a začaly hledat ideální dům. Až jsme ho našly. Na Pěnčíně. 

Mám také jeden povahový rys, a to je zřejmě odvaha. Ke zděšení mých rodičů, zakoupily jsme tedy dům, u lesa, s velkým pozemkem, který vypadal krásně.  Po bližším ohledání, tu bylo třeba hodně práce a hodně investic. 

První zima, byla přátelé velký očistec. Vrhlo nás to do velmi těžkých situací. Jak mě tak mou dceru. Ale. Dveře byly zavřeny, a nešlo utéct zpět. Což je pro život dobré, nenechat si zadní vrátka. Nemůžete již bilancovat. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych to udělala zase, s klidným svědomím mohu říct že s vědomím toho, co mě tady čeká, určitě ne. Zároveň mohu říct, že bych nevrátila jedinou minutu svého života.

Zimy jsou tu dlouhé, a tak nebyl čas moc přemýšlet, tady se muselo opravdu fyzicky makat. Několikrát jsem sebou flákla do sněhu nesoucí dřevo na topení se vzteklým pláčem a proklínáním celého světa. Daleko od rodiny, daleko od přátel, v neznámém prostředí, bez jakékoliv pomoci. Naučilo mě to celé, že se mohu spoléhat jen sama na sebe. 

Začal čas práce. Předělat TOPENÍ, okna, kuchyň, koupelnu, a další věci, kterých si člověk při prohlídce nevšimne, ještě když je na ní žena a 11ti leté dítě. Dva roky rekonstrukce mě odnaučily mé naivitě, že jsou si lidé nápomocní, a to hlavně na vesnici přeci. Poté, co jsem si prošla velmi ošklivými situacemi při rekonstrukci druhé části domu, jsem se skutečně psychicky a zákonitě zdravotně "složila". Situace to byly tak neuvěřitelné, že by to bylo na knihu, která by se mohla jmenovat, jak se jako žena NEnechat okrást řemeslníky. 

Byla to náročná životní  lekce, až jako odměnu jsem tady potkala opravdu hodné lidi.

Tak. A teď jsem tady, na Pěnčíně, kde máme předělaný dům, který jsme si s mojí dcerou vysnily. Vidím zároveň tu paralelu, toho, jak jsem byla nastavená emočně, takové události se mi děly. 

Jako ale největší dárek, zřejmě od vesmíru jsem dostala možnost potkat se s technikou Ho oponopono, a poznat různé havajské léčebné techniky, které mě zdravotně vyhouply do těla, které nebolí, funguje a dostalo se do neuvěřitelné formy.  Vyčistila jsem si hlavu a mám ji svobodnou. Abych tuto techniku poznala jako že je pro mě ta pravá, nechala jsem si namalovat obrázek od Zdeničky Horké, která umí malovat obrázky z otázky. Otázka zněla, co mi vyléčí ekzém?  Je to jasný tanec Hula, mezi havajskými květy a zelenými pyramidami.

Až jako třešničku na dortu jsem si dopřála ještě kurz kondičního trenéra, který mě dal informace ohledně fyzického těla do nějakého informačního rámce, který jsem ještě potřebovala. Na fyzickém těle mám ještě práci :-)

Tak. A to je konec. Dovedlo mě to až sem.

V tom proudu všech událostí, jsem se naučila jak funguje mozek, jak fungují emoce, a co s nimi dělat.  tomu, jak funguje emoce v těle, a jak jí usměrnit.  A to je to, co můžu předávat druhým. 

Začít naslouchat svému tělu, nejen na fyzické úrovni, ale na té emoční. Jak ovládnout svou mysl a myšlenky.  A to je moje nabídka. Je to práce, kterou umím člověka jednoduše provést. 

Naučím, jak si má sám se sebou rozumět, a jak se sebou hezky a láskyplně vycházet. Pak se mění svět. Jako znamení je určující - že se objevují negativní emoce během dne. Těch je třeba si začít všímat a pak se s nimi dá něco dělat :-) Další důležitý krok je chtít něco změnit a přestat problémy přehlížet, nebo dělat že neexistují. Bez rozhodnutí z vlastní vůle se nestane nic. Takový je zákon.

Co nabízím: 

ubytování

naučím Vás zvládat změnu

naučím Vás ho oponopono

bylinky z naší zahrádky

organizuji skvělé akce 

cvičím tři tibetany

nabízím individuální diagnostiku + správné dýchání

bezčasový osobní diář mi pomohl v mých začátcích

Skončila jsem tedy tam, kde začala cesta s panem doktorem Hnízdilem.  A za to mu děkuji.  Dával mi tenkrát dva roky, za které to zvládnu. A tak to bylo let šest. 

Martina

EXISTUJE VE VESMÍRU PLANETA, KTERÁ UMÍ ČÍST NAŠE MYŠLENKY A PAK JE DO PUNTÍKU SPLNÍ.

JMENUJE SE ZEMĚ.

NEJLÍP SE CÍTÍM NA ZAHRADĚ, VE SKLENÍKU A TED KONEČNĚ DOKONČENÉ JURTĚ.