Díl č. 2 Uvědomění

Uvědomění funguje, když máme informace. Najednou nám něco docvakne. Uvědomění, je asi to nejvíc, co může vyvolat změnu. Je to spouštěč.

Znáte ten pocit, že víte přesně co by měl změnit někdo ve vašem okolí, ale on to neudělá. Sám si neuvědomuje, že by mohl něco změnit, a proto mu většinou nejde pomoci.

Zkuste si uvědomit, právě teď, jak se cítíte. Cítíte se podle toho, na co jste mysleli za posledních pár chvil před tímto okamžikem.

Vzpomeňte si teď na někoho, nebo na něco, co vás v poslední době naštvalo. Jak se cítíte?

Vzpomeňte si teď, na někoho, koho máte moc rádi, nebo na nějaký hezký zážitek, který jste prožili. Jak se cítíte teď? Pravděpodobně lépe než před okamžikem.

Není to úžasné? Během malé chvíle jsme zažili - emoční stav za normálních okolností, pak emoci ze zážitku z minulosti - špatnou a dobrou.

Znamená to jediné - a to - že můžeme ovládat svými myšlenkami to, jak se cítíme. Zdá se to naprosto jednoduché - myslíme-li na něco co v nás vyvolává stres, cítíme se špatně, myslíme-li na něco hezkého, cítíme se dobře.

Znamená to ale také, že nás ovládá naše minulost. Naše minulé zážitky, ať již špatné, nebo dobré - a myšlenky na ně - ovládají náš emoční stav během dne. Čerpáme vlastně z minulosti, z něčeho, co jsme zažili a o čem přemýšlíme. Minulost ale nemůžeme změnit, tedy, jsme v jakési pasti našich minulých zážitků, a to jak o nich neustále přemýšlíme. Jde hlavně o zážitky negativní, takové, kdy jsme prožili nějakou velmi stresující situaci.

Je vědecky dokázáno, že stresová reakce trvá běžně maximálně 2 minuty, od chvíle, kdy situace přestává být život ohrožující. Pak by měl být mozek a jeho myšlenky navrácen do běžného stavu. My jsme ale většinou ze stresové situace rozhozeni o trochu déle. Pokud člověk přemýšlí delší dobu o nějakém stresovém zážitku a neustále si ho přehrává, dvě minuty se natahují třeba i na hodiny, a člověk má pak "špatnou náladu". Pokud člověk udržuje svou špatnou náladu delší dobu, stane se jeho nálada rysem jeho osobnosti. Znáte někoho, koho ostatní nazývají bručoun, nebo neruda, vztekloun?

Může se pak stát, že takhle člověk prožije celý život, a čerpá z minulých negativních zážitků, které ovlivňují  nejen jeho osobnost, ale i jeho budoucnost.

Základním kamenem pro změnu, je tedy uvědomění. Uvědomění si toho, zda žiji takový život, při kterém se cítím naplněn po všech stránkách. A pokud to tak není, vyhledat ve svém nitru, kde je zakopaný pes, kde je to, kvůli čemu se špatně cítím, a jaké negativní myšlenky mám, vyzkoumat, o čem celé dny přemýšlím.

Někdo mohl prožít opravdu velmi negativní zážitek, který byl velmi stresující a je velmi těžké o něm nepřemýšlet.

Je důležité ještě zmínit, že mozek neumí rozeznat, zda se situace, o které přemýšlíme stala v minulosti, anebo zda se děje právě teď, když na ni myslíme. Přemýšlení o nějakém negativním zážitku vyvolá stejnou reakci a stejné emoce, jako by se stal právě teď. Stačí na to jen myslet. Zajímavé že?

Regresní terapie umí velmi dobře posloužit v těchto případech. Pracuje právě s emocemi, které vyvolává stále dokola se v hlavě opakující negativní zážitek, který jsme prožili a stále na něj myslíme. Pomocí regresní terapie se emoce ze stresového zážitku odstraní, a člověk pak může o situaci mluvit a přemýšlet bez jakékoliv emoce. Pak nastane obrovská úleva, a z myšlenek se stávají obyčejné myšlenky, které již nevyvolávají emoce prožitého traumatu.

Může se jednat například o autonehodu, o nějakou hádku, úraz, rozchod, ztrátu někoho blízkého - prostě konkrétní situaci, kterou umíme pojmenovat jako tu o které stále dokola přemýšlíme. Tyto situace se dají velmi rychle a trvale vyřešit právě regresní terapií. 

Velká pomoc při ovládání toho na co myslíme zastává VIZE našeho života. O tom ale také někdy příště.

Pokud by jste chtěli změnit Vaše myšlenky, což je dosti náročná disciplína, zvažte možnosti a klikněte sem. Třeba se potkáme. :-)

O dalších možnostech regresní terapie v dalším díle. 😊