ČAS

Narodíme se, a přesýpací hodiny se otočí. Jedno zrníčko za druhým se sype s přesnou pravidelností a nikdo nevíme, kolik zrníček ještě zbývá, ani kolik jich v našich hodinách máme.

Naším úkolem je smysluplně prožít ŽIVOT.

Podle mé oblíbené filosofie ho oponopono – máme tady na zemi nějaké úkoly, které musíme splnit a pak se navrátit do stavu harmonie a radosti, lásky.

Dle této filosofie nevíme přesně, kdy máme své "úkoly" za sebou. Kdy se vlastně můžeme začít do harmonie a radosti vracet.

Abychom si toho všimli, musíme mít čas. Čas – který strávíme se sebou, a ujasnili si, jak se cítíme.

K tomu je nutné zastavení.

Za poslední dobu slyším velmi často větu, že není čas se zastavit. Všechny ty povinnosti, starosti a problémy mi zaberou veškerý náš čas za celý den. Ráno po probuzení už přemýšlím, co všechno dneska musím stihnout a večer před usnutím přemýšlím, co jsem všechno nestihla a usnu dřív, než padnu do postele, abych se za několik málo hodin probudila a přemítala o svých problémech. Ráno to začne na novo. A možná i s nějakou bolestí, se kterou naložím buď tak, že ji ignoruji, anebo jdu za někým, aby mi s mou bolestí něco udělal.

Smutný příběh, který jsem také žila, a vůbec jsem to nezaregistrovala.

Nosím na krku přesýpací hodiny. Pokaždé když si jich všimnu, nebo se jich dotknu, mi připomínají, že se mám starat, zda se zrovna teď cítím dobře. Protože nikdy nevím, kdy se dosypou.

Je to základ metody a filosofie Ho oponopono – dospět do stavu, kdy se cítím dobře, svobodně ve své mysli, raduji se z každého dne, a to se projeví na mém těle, které nebolí, a je zdravé.

Stačí jednoduchá otázka. Cítím se právě teď dobře? Jak emočně, tak fyzicky?

Pokud je odpovědí – NE – uvědomím si to – a je to vlastně první krůček k tomu, aby co nejvíce chvilek ve formě zrníček, které nám ještě zbývají byly prožity bez bolesti a v radosti, a to jakoukoliv metodou.

Nabízím metodu ho oponopono, spojenou s technikami huna. Ale – i když je to metoda jednoduchá, a dosti rychlá, vyžaduje čas a praktikování, tedy vůli a zodpovědnost.

Mít vůli a zodpovědnost je v dnešní době těžké, protože význam se přesunul do venkovního světa. Máme zodpovědnost za své blízké, ale ne za sebe, a vůli spotřebujeme na pravidelné činnosti, které za celý den děláme.

Proto moje nabídka je, aby ten, kdo chce něco ve svém životě změnit – přjel a pokud si vybral metodu Ho oponopono, nechal se plně zasvětit jak do celé filosofie, tak do jejího praktikování během delší doby, kdy probíhá čištění několik hodin denně.

Moje zkušenost je, že po týdnu praktikování metody ho oponopono se již nelze vrátit do stejných kolejí, jako předtím. Pokud probíhá online, jen několikrát týdně – v krátkých intervalech, kdy se někdo na malou chvíli "urve" ze svých povinností, je funkčnost velmi mizivá, protože zde není pravidelnost a vůle, potažmo zodpovědnost. Je to jakási "povinnost", kterou mám rychle za sebou.

Je to jen takové malé zamyšlení, nad tím neustálým kolotočem, ve které jsme vláčeni, a když se někomu podaří uniknout, mám vždy velkou radost. Vidět člověka, který je spokojený, nic ho nebolí a na nic si nestěžuje – je tedy velká vzácnost.

Kdo by chtěl takový být, ráda pomohu s procesem začít a pomoci vůli a zodpovědnosti vynořit se z nitra, pomocí úžasné a krásné havajské metody Ho oponopono a havajským technikám huna, které Vás ráda naučím.

TÝDENNÍ POBYT S METODOU HO OPONOPONO

Martina